V roce 2015 žilo 42 % populace EU v bytech a 57 % v domech. Nejvyšší podíl lidí žijících v bytech je ve Španělsku (66 %), Lotyšsku (65 %) a Estonsku (63 %), naopak v domech žije nejvíce lidí v Irsku (93 %), Velké Británii (84 %) a Chorvatsku (81%). Přibližně sedm z deseti lidí (69 %) dům nebo byt, ve kterém žijí, vlastní. 

​Zdroj a další informace: Eurostat
Rozsáhlý článek Eurostatu o bytových podmínkách v EU zde
​Článek Kde domov můj na webu projektu Česko v datech

Podle Eurostatu bylo v Evropské unii v roce 2015 ohroženo příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením 23,7 % celkové populace. Data za jednotlivé země a skupiny obyvatel najdete na webu Eurostatu nebo ČSÚ.

Zdroj: ČSÚ

Jelikož ve 21. století už tradiční rozdělení britské společnosti na vyšší, střední a pracující třídu úplně neodpovídá skutečnosti, sestavili sociologové z předních britských univerzit nový model rozvrstvení společnosti. Na webu BBC si může každý pomocí jednoduché kalkulačky zkusit zjistit, do které ze sedmi současných tříd by patřil.
Odkaz na kalkulačku zde.

Každý čtvrtý občan EU  (25,3 %) starší 16 let uvedl, že byl v roce 2015 ze zdravotních důvodů dlouhodobě, tj. déle než 6 měsíců, omezen v běžných aktivitách jako například studiu, pracovní činnosti, zvládání péče o domácnost nebo v trávení volného času. V České republice byla ze zdravotních důvodů dlouhodobě omezena v aktivitách denního života polovina obyvatel ve věku 65 a více let (nejméně ve Švédsku 18,3 %, nejvíce v Lotyšsku 76,0 %)

Zdroj: Institut důstojného stárnutí (přiložené tabulky)
Původní tisková zpáva: EUROSTAT

Nová zpráva Světové zdravotnické organizace Urban greeen spaces and health shrnuje důkazy o pozitivních vlivech městské zeleně na zdraví. Zelené plochy ve městech nabízí obyvatelům možnost relaxace, pomáhají snížit stres a naopak pobízí lidi ke zvýšení fyzické aktivity. Dalším přínosem je potenciální snížení vystavení se negativním vlivům městské zástavby - hluku, znečištění ovzduší, nadměrnému teplu. WHO proto doporučuje zakládat jak malé zelené plochy v těsné blízkosti čtvrtí, kde lidé žijí nebo tráví svůj den, tak velké parky, ve kterých by obyvatelé mohli sportovat či odpočívat a zároveň trávit čas v přírodě. 
Pro studenty sociální epidemiologie by mohla být zajímavá část zprávy zabývající se měřením a plánováním městské zeleně pomocí geoinformačních systémů.
Zdroj: WHO
Zpráva v pdf
Výzkumu o vlivu zeleně na zdraví se můžete zúčastnit zde

​.Jak přispívají kvalitní data k lepšímu životu? A jaký je hlavní význam statistiky? Český statistický úřad se v rámci Evropského dne statistiky, který připadá na 20. října, ptal významných osobností. Program zaměřil také na statistickou gramotnost mládeže.
Motto dne, k jehož oslavám se připojily všechny členské země Evropské unie, zní „Kvalitní data, lepší život“. „Základní otázkou ale je, co je to lepší život. Pro každého z nás je to něco jiného. Ovšem chceme-li dobře žít, podle vlastních představ, musíme dělat správná rozhodnutí. K tomu slouží právě oficiální statistika. Kvalitní, spolehlivá a nezávislá,“uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová ve videoanketě, v níž odpovídali i emeritní předsedové Jan Fischer.

Zdroj: ČSÚ

Videa o tom, jaký je hlavní význam statistiky, a jak statistická data přispívají k lepšímu životu:

A pokud si chcete otestovat své statistické znalosti, vyzkoušejte kvíz, který připravil ČSÚ. Všechny odpovědi naleznete na webových stránkách ČSÚ, příp. na serveru volby.cz. 

Nové zajímavé informace o demografické situaci u našich západních sousedů byly publikovány na stránce Spolkového statistického úřad (Destatis). Rozdíly v naději na dožití při narození mezi spolkovými zeměmi se snižují. Rozdíl mezi zemí s nejvyšší a nejnižší průměrnou délkou života klesl během posledních 20 let téměř na polovinu. Podle aktuálních úmrtnostních tabulek pro období 2013/2015 jsou rozdíly pro novorozené chlapce 3 roky a 4 měsíce a pro novorozené dívky a 1 rok a 9 měsíců.

Úhrnná plodnost v Německu se naopak zvýšila na 1,50, což představuje nejvyšší úroveň za 33 let. Pozitivní trend růstu porodnosti zaznamenaný od roku 2012 tak pokračoval. Destatis uvádí, že podobně vysoká hodnota (1,51 dítěte na jednu ženu) byla na území dnešního Německa zaznamenána naposledy v roce 1982. V porovnání s rokem 2014, kdy úhrnná míra plodnosti dosáhla 1,47 dítěte na jednu ženu, se v roce 2015 narodilo o 27 dětí na tisíc žen více.

Zdroj: Institut důstojného stárnutí I a II
Původní zpráva: destatis I a II

Zdroj: WHO
Studie: ​Public health successes and missed opportunities. Trends in alcohol consumption and attributable mortality in the WHO European Region, 1990–2014, WHO
Infografika: WHO