Aktuální článek od RNDr. Kláry Hulíkové Tesárkové, Ph.D. z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy právě vyšel v časopise Geografie. 
Jaký je průběh pandemie COVID-19 v Itálii, Španělsku, Německu a Jižní Korei? Jak se liší věkové struktury pozitivně testovaných osob nebo jaká je úroveň incidence v těchto zemích? 
Pokud Vás zajímají odpovědi na tyto otázky, neváhejte si článek přečíst.

Úplný článek je k dispozici zde: https://doi.org/10.37040/geografie2020125020139

Tato studie vzniká na Univerzitě v Coimbře v Portugalsku ve výzkumném týmu geografie zdraví v Centru studií geografie a územního plánování (CEGOT). 
Cílem je lépe pochopit a posoudit důsledky, které má současná pandemie COVID-19 na vztahy v rodině, s přáteli a komunitou.

Vyplnění dotazníku Vám zabere kolem 20-25 minut a podmínkou je pouze věková hranice 18 let.
Děkujeme!

Jeho českou verzi naleznete zde: https://surveys.uc.pt/index.php/992535?lang=cs

Chcete být v obraze? Sledujte stránky NAKIT, digitální Česko, a speciální web Ministerstva zdravotnictví České republiky Onemocnění aktuálně. Více se dozvíte při kliknutí na obrázek níže.

autoři článku: Dagmar Dzúrová a Jan Jarolímek

V časopise Geografie vychází nový článek na téma šíření pandemie COVID-19 napříč geografickými i sociálními hranicemi tázající se, zda mu dokážeme čelit. V době běžící pandemie onemocnění COVID-19 po celém světě reflektují autoři příspěvku Dagmar Dzúrová a Jan Jarolímek realitu ke dni 26. března 2020. ​
Cílem příspěvku je dokumentovat šíření epidemie COVID-19 na základě denních údajů WHO a čínského CDC od okamžiku prvního zaznamenaného výskytu epidemie. Dále se autoři na základě znalosti epidemického cyklu v provincii Hubei pokouší simulovat budoucí vývoj epidemie v české populaci, přičemž podle optimistické varianty očekávají nejvyšší denní počet nakažených v Česku přibližně v polovině dubna se 700 až 750 novými případy.

Na grafu je zobrazena incidence onemocnění COVID-19 po dnech v Itálii, provincii Chu-pej a Česku (kumulativní počty), výchozí bodem je den 1, kdy bylo v dané zemi prvních 100 potvrzených případů. Pro Česko je také zobrazena predikce vývoje, podle které by k 5.5.2020 
bylo v zemi 19127 potvrzených případů s onemocněním COVID-19.

Příspěvek vyšel v časopise Geografie a celý je ke stažení zde: https://geografie.cz/125/1/.

Ukazatel míra fatality udává počet osob zemřelých na dané onemocnění ku počtu osob s onemocněním. Udává se v procentech a vyjadřuje kolik osob zemřelo na dané onemocnění ze 100 nemocných. V případě epidemie COVID-19 lze počítat denní míru fatality na základě dat k aktuálnímu dni počtu osob zemřelých na COVID-19 (kumul.) ku počtu všech osob s onemocněním COVID-19 (kumul). Výpočet ukazatele tímto způsobem není zcela přesný, jednak proto, že kumulované počty osob s onemocněním v sobě zahrnují i případy uzdravených osob a jednak proto, že nezahrnují případy onemocnění lehké formy, skryté, neodhalené testováním. Z těchto důvodů uváděné hodnoty míry fatality jsou mírně nadhodnocené.
Autor: Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova

Počasí, kdy nastávají vyšší teploty, bude pro vir příznivější, nebo s tím vůbec nesouvisí?
Vzhledem k tomu, že se jedná o vir nový, neznámý, není zatím potvrzeno, zda se bude v závislosti na sezónně chovat stejně jako jiné viry. 
 
Kdy přesně je pacient zařazen do statistik jako vyléčený? Je už někdo v ČR vyléčený?
Osoba s potvrzeným onemocněním COVID-19 je vyléčená, pokud test na koronavirus je negativní. K dnešnímu dni, tedy 15.3. 2020 není zatím nikdo z 214 osob veden jako uzdravený. Aktuální data za Česko zveřejňuje web Ministerstva zdravotnictví zde: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19
 
Může se stát, že se onemocnění Covid-19 ukáže jako neléčitelné?
V současné době řady výzkumných týmů horečně pracují na vývoji vakcín a virostatik proti koronavirovým onemocněním. Pro předchozí epidemie se je nepodařilo připravit, ale výzkum se nezastavil. Nyní je zřejmě nejnadějnější preparát REMDESIVIR farmaceutické firmy Gilead Sciences (víceprezidentem je český profesor Císař), který se vyvíjel na léčbu Eboly, ale ukazuje se, že by se mohl využít i na léčbu koronavirových onemocnění jako je SARS, MERS či COVID-19.  Látka Remdesavir je testována jíž přes měsíc na řadě míst světa. Uvádí se, že v dubnu by mohly být výsledky jeho efektu už známé a lék by se mohl začít šířeji využívat.

Za jak dlouho myslíte, že bude vytvořena účinná vakcína?
Zatímco lék na onemocnění COVID-19 se již testuje na infikovaných pacientech a v případě průkaznosti lze očekávat jeho širší zavedení v poměrně krátké době, snad v řádu měsíce či dvou měsíců, tak vývoj účinné vakcíny chránící před onemocněním bude trvat podstatně déle.
 
Zajímal by mě předběžný odhad nejvyššího počtu nakažených v ČR a jak se bude situace v nejbližších dnech, týdnech vyvíjet? 
Toto je zásadní otázka, na kterou ale nikdo nezná spolehlivou odpověď. Odpověď je zásadní pro plánování nejen nemocniční struktury lůžek JIP, plicních ventilátorů, ochranných pomůcek a nezbytného zdravotního personálu, ale rovněž potřebných léků na snižování horečky infikovaných osob s lehkým průběhem bez nutnosti hospitalizace či odpadu vysoce infekčního biologického materiálu.
Modely predikce vývoje epidemie za jednotlivé země se často odvozují od vývoje končící epidemie čínského ohniska v provincii Chu-pej, se srovnatelným počtem obyvatel jako má Itálie (60 mil obyv.).
Rychlost a razance nástupu epidemie v Evropě, a zejména v Itálii, ale naznačuje, že ohniskem epidemie bude celá Evropa s počtem obyvatel 12x vyšším než v čínském ohnisku Chu-pej (750 mil obyv) a dále že průběh epidemie zde bude ještě závažnější.
Závažnost průběhu epidemie v Evropě lze odvozovat od několika skutečností:

1. rozdílné věkové struktury obyvatel obou ohnisek,
2. nejednotnost opatření napříč státy Evropy,
3. pravděpodobně nevyužití razantních karanténních opatření jaká byla aplikována ve Wu-chanu,
4. nezkušenost evropských zdravotních a hygienických systémů potýkat se závažnějším infekční epidemií než s chřipkou. V Číně zkušenost se s epidemií SARS v roce 2002 (počet případů 8 096, počet úmrtí 774, míra fatality 9,6 %).

Závažnost situace v Evropě lze doložit denním počtem zemřelých – v Itálii, dne 15.3. 2020 zemřelo za den 368 osob, v provincii Chu-pej činil nejvyšší denní počet úmrtí 242 (dne 13.2.2020).
Na Vaše dotazy odpovídá: prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc., PřF UK

Proč na COVID-19 umírají také mladí a zdraví?

To je jedna z otázek, na které ve videu odpovídá dr. Ruth Tachezy, viroložka a vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 
Dozvíte se také mimo jiné, jaké skupiny obyvatel jsou náchylnější k nákaze a závažnějšímu průběhu onemocnění COVID-19, nebo zda je nemoc ovlivněna kouřením.
Zdroj: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek (Aktuálně.cz), 15.3.2020

Kdy může být lék na koronavir?
​
V rozhovoru pro DVTV biochemik Akademie věd a prorektor pro vědeckou činnost UK doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. diskutuje o tom, na čem závisí vývoj léku na koronavir, co si myslí o panice a samotné epidemii. Více se dozvíte ve videu.
Zdroj: Martin Veselovský (Aktuálně.cz), 4.3.2020

Na naší fakultě byly doposud uspořádány dvě přednášky s diskusí na téma Koronaviry, Wu-Chan, Čína.
Ohlédnutí za prvním albertovským setkáním na toto téma najdete i s prezentacemi zde.

Druhý přednáškový blok s diskuzí na aktuální téma koronavirů proběhl na Albertově dne 19.2. 2019. K tématu se vyjádřili opět prof. Dzúrová, dr. Ruth Tachezy, dr. Libor Jelen tentokrát společně s prof. Janem Konvalinkou a prof. Ivanem Horáčkem. Diskutovány byly otázky nejen ohledně původu viru, závažnosti jeho příznaků, zdroji nákaz, pozornost byla také věnována důvodům, proč původním ohniskem nákazy je právě Čína.
Pro ty z vás, kteří o diskuzi přišli, máme k dispozici přednášku prof. Dzúrové pojednávající o situaci z epidemiologického hlediska. 
Také přikládáme shrnutí týkající se posouzení závažnosti onemocnění COVID-19, ve kterém jsou vysvětleny základní ukazatele jako je míra fatality, či podíl závažných onemocnění s konkrétními údaji k 7.3. 2020.