Prof. Dagmar Dzúrová hostem Studia ČT24
Představuje mezinárodní studii zaměřenou na dopady pandemie Covid-19 na délku dožití. Rovněž vysvětluje princip výpočtu samotné délky dožití, faktory které ji ovlivňují a jak je na tom Česko.
Rozhovor od 33:32 na ČT24

V roce 2021 zemřelo nejvíce lidí od druhé světové války. Po nárůstu zemřelých v důsledku epidemie covid-19 v roce 2020, došlo k dalšímu nárůstu i v roce 2021. Podle odborníků časování nadúmrtnosti koresponduje s vlnami epidemie.
​
Více informací v následujících článcích:
Aktuálně.cz - Přes třicet tisíc nad normál. Na covid zemřelo víc lidí, než se uvádí, říkají experti
Studio 6
Hospodářské noviny - Loni zemřelo nejvíce lidí od roku 1945. Některým úmrtím šlo předejít, říká demografka

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) v reakci na sílící epidemii covid-19 v listopadu 2021. Postoje skupiny k situaci v mediálních příspěvcích v odkazech níže.

Mediální výstupy:
Novinky.cz - Brífink skupiny MeSES ke koronaviru 
Česká televize - Je potřeba více očkovat a plošně testovat jinak hrozí lockdown varuje skupina MeSES 
iDNES.cz - MeSES: Okamžitě pravidelně testujme v základních a středních školách 
Respekt - MeSES k sílící epidemii: Začneme s pravidelným testováním na základních i středních školách
iRozhlas.cz - Skupina MeSES radí testovat ve školách i zaměstnání
Seznam zprávy - Patnácti tisíci nakažených to nekončí. Experti z MeSES radí jak covid zastavit
Česká televize - Studio Čt 24
​

Profesorka Dagmar Dzúrová odpovídala na otázky ohledně očkování, aktuální situace proočkovanosti v Česku, aplikace třetí dávky a dalších stěžejních témat současných podzimních dní. V rozhovoru je upozorněno na rezervy ve vakcinaci nejstarší skupiny obyvatel. K 27. 10. 2021 bylo naočkováno alespoň jednou dávkou vakcíny 83,7 % osob ve věku 80 let a více (MZCR, 2021). Zejména zde vidí profesorka Dzúrová prostor pro zlepšení, ideální situace představuje 100% proočkovanost nejstarší a nejohroženější věkové skupiny.
V rozhovoru je dále diskutováno téma demografického stárnutí, onemocnění Alzheimerovou chorobou či demencí.
Poslechněte si celý rozhovor
Přepis rozhovoru naleznete zde

Je tomu více než rok, kdy žijeme s onemocněním covid-19. Jak se změnila úmrtnost? Které země na tom budou po pandemii nejhůře? Došlo k pochybení při řešení pandemie v Česku? Ovlivní covid společnost? Odpovědi na tyto otázky a ještě mnohem více se dozvíte v následujících mediálních výstupech prof. Dagmar Dzúrové.
​
25.6. 2021, Deník N: Nadúmrtnost během pandemie v Česku je nezpochybnitelná a vysoká. Třicet šest tisíc a přičítá se dál - Dzúrová, Hulíková
20.5.2021, DVTV: 30 tisíc obětí koronaviru. Selhali jsme? A změní pandemie společnost? Speciál
11.5.2021, Učená společnost: Demografické aspekty pandemie covid-19 (1:50:00-2:33:00)
7.5.2021, ČT – Studio 6: Demografický vývoj v Česku s Vladimírem Pískalou
5.5.2021, ČT24: Události, komentáře (46:00-53:00)
27.4. 2021, Český rozhlas, Barbora Tachecí – Osobnosti: Dagmar Dzúrová – Země, kde zdravotní systém jel nadoraz, se budou nejvíce potýkat s dlouhodobými následky
16.4. 2021, ČT24: Události, komentáře (42:00-48:00)
12. 4. 2021, ČT 2: O covidu 19 a virech
24.3. 2021, ČTK, České noviny: Už rok žijeme s covidem a co bude dál?
23.3. 2021, Terén Kristiny Cirokové: Uplynul rok od prvního úmrtí na koronavirus v Čechách. Jak může nárůst úmrtnosti změnit naši společnost
5.3.2021, Deník Referendum: Zdravotní katastrofa České republiky je neomluvitelná. Předcházel jí rok chyb
28.2.2021, ČT 1: 168 hodin (3:59 a 6:24)

Vedoucí výzkumného programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) PhDr. Petr Winkler poskytl rozhovor pro Aktuálně.cz na téma duševních onemocnění za doby pandemie koronaviru. Dle jeho slov došlo k trojnásobnému růstu depresí a rizika sebevražednosti a dvojnásobnému růstu úzkostí. Ačkoliv v době pandemie duševních potíží přibývá a lidé o nich dokonce více mluví, odborníka mnohdy nevyhledají.
Přečtěte si celý článek s Petrem Winklerem na Aktuálně.cz

"Mezi oficiálními údaji o počtu mrtvých v souvislosti s koronavirem jsou i oběti autonehod a ve skutečnosti přímo kvůli onemocnění covid-19 zemřelo jen 30 procent z těch, které uvádí oficiální statistika. Toto zaznělo minulý týden opakovaně od ministra zdravotnictví Jana Blatného, když vysvětloval, že mezinárodní srovnání, podle kterých se Česko drží v popředí v počtu úmrtí na covid-19 po přepočtu na obyvatele, nejsou přesná." (Aktuálně.cz) Demografky Klára Hulíková s Dagmarou Dzúrovou označují tvrzení za nešťastné. Přečtěte si článek s jejich reakcí na toto téma na Aktuálně.cz.
Klára Hulíková dále diskutuje v rozhovoru pro Reflex změnu úmrtnosti v Česku a vysvětluje význam změny naděje dožití.

V pořadí šestý diskuzní panel aneb rok s covidem můžete sledovat opět online v pondělí 8.2.2021 od 17 hodin na Facebooku a Youtube Přírodovědecké fakulty UK.

Připomeňte si poslední 5. diskuzní panel, který se zabýval tématem vakcín.

"Covid a probuzený zájem o příčiny úmrtí umožnil detailní pohled, jak statistika klíčová pro moderní zdravotnictví vzniká, jak ji interpretovat i proč je tak obtížné spolehlivě určit jednu příčinu úmrtí."
Článek přibližuje proces, který vede k zaznamenávání základní příčiny úmrtí do zdravotnické statistiky a poukazuje na problematická místa, která s sebou přináší rozlišení úmrtí na covid od toho s covidem. S cílem pochopit toto dilema, text čtenáře zavede až do dob, kdy byly české země součástí Svaté říše Římské.    
Interaktivní grafy dokonce čtenáři umožní ponořit se do dat sto let starých dat a porovnat tak vývoj příčin úmrtí v českých zemích.
Přečtěte si článek na iROZHLAS 
Autoři: Jan Boček, Kristína Zákopčanová, Jan Vlček, Veronyka Jelinek, Petr Kočí, ve spolupráci s demografami Šárkou Daňkovou z ÚZIS, Klárou Hulíkovou Tesárkovou z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK a Markétou Pechholdovou z Katedry demografie VŠE
Foto: ​Veronyka Jelinek

Česko a covid: Od nejlepší k nejhorší pozici 

V nejnovějším čísle časopisu České lékařské komory Tempus Medicorum se k tématu koronaviru z epidemiologického hlediska vyjádřily prof. Dagmar Dzúrová a doktorka Klára Hulíková. 
Situaci hodnotí na základě analýzy epidemiologických dat od počátku pandemie až k 11. prosinci 2020. V článku komentují posun pozice Česka z hlediska počtu nakažených z nejlepší až na tu nejhorší ve světě, diskutují dopady pandemie v Česku, které mimo jiné obnáší také úmrtnost na jiné příčiny. Pomocí ukazatele ztracených roků života vyvracejí předpoklad, že potenciální zkrácení života vlivem onemocnění covid-19 není významné. V závěru také poukazují na klíčový význam věkové struktury nakažených, v tomto ohledu je na základě dat v Česku stále relativně nízký podíl nakažených osob v nejstarších věkových skupinách, což lze spolu v kvalitní zdravotní péčí vidět jako pozitivum průběhu pandemie v Česku.

Celý časopis je k přečtení zde, zmiňovaný článek začíná na 5. straně.