Nejčastěji kladené dotazy

Počasí, kdy nastávají vyšší teploty, bude pro vir příznivější, nebo s tím vůbec nesouvisí?
Vzhledem k tomu, že se jedná o vir nový, neznámý, není zatím potvrzeno, zda se bude v závislosti na sezónně chovat stejně jako jiné viry. 
 
Kdy přesně je pacient zařazen do statistik jako vyléčený? Je už někdo v ČR vyléčený?
Osoba s potvrzeným onemocněním COVID-19 je vyléčená, pokud test na koronavirus je negativní. K dnešnímu dni, tedy 15.3. 2020 není zatím nikdo z 214 osob veden jako uzdravený. Aktuální data za Česko zveřejňuje web Ministerstva zdravotnictví zde: https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19
 
Může se stát, že se onemocnění Covid-19 ukáže jako neléčitelné?
V současné době řady výzkumných týmů horečně pracují na vývoji vakcín a virostatik proti koronavirovým onemocněním. Pro předchozí epidemie se je nepodařilo připravit, ale výzkum se nezastavil. Nyní je zřejmě nejnadějnější preparát REMDESIVIR farmaceutické firmy Gilead Sciences (víceprezidentem je český profesor Císař), který se vyvíjel na léčbu Eboly, ale ukazuje se, že by se mohl využít i na léčbu koronavirových onemocnění jako je SARS, MERS či COVID-19.  Látka Remdesavir je testována jíž přes měsíc na řadě míst světa. Uvádí se, že v dubnu by mohly být výsledky jeho efektu už známé a lék by se mohl začít šířeji využívat.

Za jak dlouho myslíte, že bude vytvořena účinná vakcína?
Zatímco lék na onemocnění COVID-19 se již testuje na infikovaných pacientech a v případě průkaznosti lze očekávat jeho širší zavedení v poměrně krátké době, snad v řádu měsíce či dvou měsíců, tak vývoj účinné vakcíny chránící před onemocněním bude trvat podstatně déle.
 
Zajímal by mě předběžný odhad nejvyššího počtu nakažených v ČR a jak se bude situace v nejbližších dnech, týdnech vyvíjet? 
Toto je zásadní otázka, na kterou ale nikdo nezná spolehlivou odpověď. Odpověď je zásadní pro plánování nejen nemocniční struktury lůžek JIP, plicních ventilátorů, ochranných pomůcek a nezbytného zdravotního personálu, ale rovněž potřebných léků na snižování horečky infikovaných osob s lehkým průběhem bez nutnosti hospitalizace či odpadu vysoce infekčního biologického materiálu.
Modely predikce vývoje epidemie za jednotlivé země se často odvozují od vývoje končící epidemie čínského ohniska v provincii Chu-pej, se srovnatelným počtem obyvatel jako má Itálie (60 mil obyv.).
Rychlost a razance nástupu epidemie v Evropě, a zejména v Itálii, ale naznačuje, že ohniskem epidemie bude celá Evropa s počtem obyvatel 12x vyšším než v čínském ohnisku Chu-pej (750 mil obyv) a dále že průběh epidemie zde bude ještě závažnější.
Závažnost průběhu epidemie v Evropě lze odvozovat od několika skutečností:

1. rozdílné věkové struktury obyvatel obou ohnisek,
2. nejednotnost opatření napříč státy Evropy,
3. pravděpodobně nevyužití razantních karanténních opatření jaká byla aplikována ve Wu-chanu,
4. nezkušenost evropských zdravotních a hygienických systémů potýkat se závažnějším infekční epidemií než s chřipkou. V Číně zkušenost se s epidemií SARS v roce 2002 (počet případů 8 096, počet úmrtí 774, míra fatality 9,6 %).

Závažnost situace v Evropě lze doložit denním počtem zemřelých – v Itálii, dne 15.3. 2020 zemřelo za den 368 osob, v provincii Chu-pej činil nejvyšší denní počet úmrtí 242 (dne 13.2.2020).

Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova